Bylo to hektické, bylo to ale pěkné ! Dřevěničtí pořadatelé si prošli zkouškou „ohněm“ (přesněji zkouškou „deštěm“) a obstáli. První víkend přinesl krásný volejbal a dramatickou sobotní koncovku, kdy se nedalo dělat nic jiného, než soutěže mládeže i veteránů dostřihat …

V neděli se povedla elita mužů i žen, pánové sehráli výborné finále mezi Holztermem Dřevěnice a Procarosou, sestřih zápasu pořízený Českou televizí je k dispozici tomto webu. V dresu těsně poražených nastoupil i domácí Pavel Švandrlík a přes velké hecování od místního komentátora i od zcela zaplněných tribun neznervózněl a podal dobrý výkon. Zlí jazykové konstatovali, že jen flaška do mozkového centra turnaje, do „boudy“, chyběla k tomu, aby byl vyhlášen nejlepším hráčem 66. ročníku …

Dámy hrály finále hned po té a kupodivu – letos pořadatele CHVÁLILI ! To je snad (přes pochvaly hejtmata kraje Dr. Štěpána a předsedy Českého volejbalového svazu Mgr. Pakosty) to největší vyznamenání, které se domácím dostalo. Děvčata si užila také zaplněných tribun a nemusela hrát v Radimi (tohle vyšlo kvůli nižšímu počtu týmů tak nějak samo…).

Svoji zaslouženou chvilku slávy si užili i tři jubilanti místní TJ, které dekoroval Marek Pakosta rovněž před plnými a tleskajícími tribunami. Luboš Kraus už téměř pokořil osmdesátku a dostal medaili Českého volejbalového svazu Vladimíra Spirita, Olda Lukavec se vypořádal se sedmdesátkou a převzal plaketu České unie sportu a „mladík“ Aleš Dufek, kterému je teprve záviděníhodných šedesát, pak uznání České unie sportu.

Druhý víkend byl rovněž hektický. Ve Dřevěnici praktický celý červenec ani nekáplo ale svatý Petr spustil stavidla až v srpnu. Sobota 10. začala co se týče počasí nenápadně ale v poledne to začalo kapat a kapat a kapat. A vydrželo to skoro až do tmy. Pořadatelé ale bojovali a bojovali a bojovali. Hry schopných kurtů ubývalo, pomohla i možnost jezdit do Radimi.

Ale pořadatelé nakonec a vydatné pomoci ukázněných a situaci chápajících hráčů všechno ustáli. Ve 22.59 (prakticky na minutu stejně) skončili jak muži, tak ženy v krásné atmosféře, kdy na kurtech přihlíželo na 500 lidí (tančit šli až potom …).

Neděle to už byla „brnkačka“ – krásné, doslova volejbalové počasí, spokojení hráči a kvalitní boje. Borci a borkyně (jestli lze takovéto slovo použít) sebrali poslední síly – od pátku ty síly rychle ubývaly – a předvedli, že ankutový volejbal má své nepopiratelné kouzlo.

Těsně po sedmé večerní bylo dobojováno. Výsledky nejsou to nejpodstatnější , důležitější je konstatování, že na již 66. ročník turnaje dorazilo 215 týmů všech věkových i výkonnostních kategorií, což představuje více než 1700 volejbalistů. A v drtivé většině spokojených ! A o to Dřevěňákům jde v první řadě.

Václav Nidrle, sportovní ředitel Volejbalové Dřevěnice

Především díky technické četě, chlapů z Dřevěnice a blízkého okolí pod vedením Aleše Dufka, jsme se přenesli přes všechny nesnáze počasí