Ano,  titulek je správný. Ne všichni totiž vědí a respektují, že je to skutečně TA DŘEVĚNICE, nikoliv TY DŘEVĚNICE.

Letos to byla pohoda – hodně zájemců o 63. ročník turnaje, krásná volejbalové zápolení, tomu odpovídající pohoda, ideální počasí. Za celé čtyři dny neřešil „velín“ či „mozkový trust turnaje“ umístěný tradičně v boudě ani jeden protest a to se odehrálo téměř 700 zápasů ! Neovlivnili to jen poloprofesionální rozhodčí (tedy ti, kteří ve Dřevěnici bojovali o zařazení na extraligové listiny), ale i ti ostatní sudí, kteří k nám jezdí desítky let – jmenovat budu alespoň Václava Židů z Hradce Králové, Karla Všetečku z Brna, Hořičáky Karla Komínka či Aleše Staňka, Jablonečáky Milu Pozděnu a Jirku Ludvíčka, z Pardubic jezdí Jirka Bubák, z Čestic Mirek Charvát, Pepa Voslář pak z Třebechovic, Pavel Švoma ze Ždáru nad Sázavou  a jmenovat by se dalo ještě dále a dále. Pořadatelům udělal radost i bývalý ligový rozhodčí Jirka Houska z Hradce Králové (ročník 1928), který přijel vlakem (!) z Hradce Králové a teprve z Valdic se nechal přivézt.

Skvěle fungují webové stránky a facebook Sokola Dřevěnice, kde se dozvíte vše podstatné, včetně ohlasů účastníků, výsledků či fotogalerií, dokonce i videí. Maximálně přesně a maximálně rychle. Zásluhu na tom mají hlavně Helča a Tomáš Bláhovi. Letos dokonce vyfotili všechny týmy, které o to projevily zájem a také jim obratem mailem fotky posílají !

Hraje se i v Radimi a to na dvou kvalitních antukových kurtech a s výborným zázemím. Všemu tady šéfuje Štěpka Kořínková. Provozem tady se hrací doba ve Dřevěnici každý den zkrátí až o téměř dvě hodiny.

Diváci a zejména zainteresovaní hráči se těší na sobotní večerní finále. To se totiž nikam nespěchá a finalisté si té atmosféry naplno užívají, vždyť například krajské soutěže se hrávají většinou bez diváků a tady jich bývá na tři stovky velmi zasvěcených a pozorných.

Večery ve Dřevěnici vůbec bývají krásné, hraje živá hudba, o občerstvení není nouze a nouze není ani o kamarády, kteří se na turnaji pravidelně scházejí a mají si co říci. Letos dali pořadatelé k dispozici i televizi v klubovně a tak se fandilo zejména našim tenistům v boji o medaile v Riu.

Technici to letos měli o něco snazší, nebylo třeba tolik kropit. Přesto ale jejich šéf Aleš Dufek zajistil vše bezchybně. Zejména příprava „televizního kurtu“ na finále elitní soutěže mužů, což obnáší převoz tribun z ostatních kurtů, jejich bleskurychlé sestavení a instalování reklamních panelů, to byl koncert dirigovaný právě Alešem.

Občerstvení přímo na hřišti má úžasný sortiment – od teplých obědů a večeří, přes klasické a vyhledávané obložené chleby, párky, klobásy a hamburgery, sva- činové polévky, přes snídaně (koláče, rohlíky), cukrovinky, nanuky až k nápo-jům všeho druhu. Frčí pivo a to dokonce i to ochucené, nealko vody, kefír, káva či kakao. Večer pak i nějaký ten frťánek. Tohle všechno a navíc i suvenýry, což byla trička, čepice, kšilty, ponožky a batůžky, prodává na šedesát žen za „koučinku“ Aleny Kopecké a Gábiny Klamrtové.

Tak takhle – alespoň z části – vypadalo zákulisí 63. Volejbalové Dřevěnice. Všech 180 pořadatelů si oddechlo, vedení turnaje ale už přemýšlí, v čem bude následující ročník ještě lepší. On totiž srpen 2017 přijde velmi brzy !

Václav Nidrle

noname_13

IMG_0326

Za tohle smečované podání by se nemusely stydět finalistky v Riu