Blíží se nám velké výročí. Rok 2023 bude plný oslav a vzpomínek. Volejbalová Dřevěnice oslaví svůj 70.ročník (!) a co víc, Tělovýchovná jednota Sokol Dřevěnice, od začátku spojená s volejbalem, bude slavit neuvěřitelných 100 let! Pojďme tedy začít vzpomínat už teď. Chtěli bychom Vás v přístích měsících seznámit s lidmi, kteří naší sportovní historii pomáhali tvořit a stále jsou tváří největšího volejbalového turnaje v ČR.

Začněme tím vůbec nejpovolanějším. Luboš Kraus, současný předseda TJ Sokola Dřevěnice a také dlouholetý ředitel Volejbalové Dřevěnice (až do roku 2020), toho pamatuje opravdu hodně. Ve výboru TJ působí přes šedesát (!) let a se svým oblíbeným spolkem zažil všechno – léta povedená i ta horší, spoustu funkcionářů, tady byli většinou skvělí i hodně povedených akcí. S Lubošem si povídal současný ředitel Volejbalové Dřevěnice Václav Nidrle:

Luboši, co Tě stále ještě drží u práce ve  výboru a ve vedení Volejbalové Dřevěnice ?

Já jsem v celém svém životě vsázel na partu, ať už to bylo při hře či při práci ve výboru TJ nebo při zajišťování akcí na hřišti. A mohu říci, že mne ta parta za celý můj život málokdy zklamala. Myslím, že jsem dokázal být se všemi více méně kamarád a proto mi nevadí předsedovat ještě ve věku 82 let, pokud mi členové důvěru dají …

Jak jsi právě teď řekl, je u nás parta nadšenců, dá se říci amatérských (pro-ože nehonorovaných) profesionálů…

Ve Dřevěnici jsme vždycky těžili z toho, že jsme měli lidi jak na organizování velkých akcí, tak téměř specialisty na styk s novinami, televizí či rozhlasem, umíme si poradit s různými pracemi na hřišti či při údržbě technického zařízení. Vždy máme zastoupení v obecním zastupitelstvu, v Českém volejbalovém svazu a to je velmi užitečné. Doufám, že to tak bude i nadále.

Jak se Tobě a samozřejmě celému vedení TJ daří udržovat a vylepšovat rozsáhlý majetek? (Pro neznalé : jde o deset antukových kurtů, dva na plážový volejbal, řada staveb v areálu včetně funkční a využívané klubovny s možností ubytování pro 14 osob)

Jedna věc je to, že zatím stále ještě máme dost ochotných rukou na tu veškerou manuální práci s údržbou spojenou. Posledním důkazem je konstrukce stánku pro prodej nápojů či zásadní rekonstrukce skladu. Druhá věc je, mít na tahle vylepšení prostředky. A tady patří dík všem našim sponzorům, musím vyjmenovat Královéhradecký kraj, Českou unii sportu či jednotlivé firmy, nejdéle to s námi vydržela Zemedělská společnost (dříve JZD) Radim, místní mlékařské závody nebo bývalý Agrostroj a následně jeho jednotliví nástupci. Důležitá je i spolupráce s obcí Dřevěnice, i tady jsme měli vždycky velmi dobrou materiální i morální podporu. Sponzorské firmy se ale mění, mají třeba i v současné nelehké době eko-nomické potíže, a tak musíme stále jednat, jednat a zase jednat …

Ty jsi taková dobrá duše TJ, i když jsi rázný, tak nikoho nerozlobíš, dokážeš být tím, kdo dává lidi dohromady.  Mám pravdu ?

Tohle nevím tak úplně přesně … Ale já mám rád, když jdou lidi dohromady a řadu z nich – třeba i ty, kteří se k nám přistěhovali, jsem ke spolupráci přesvědčil, chodí na brigády, pomáhají při turnaji ale také rádi přijdou na Poslední sneč, kterou jako poděkování již přes padesát let pořádáme pro všechny naše členy i pomáhající při zajišťování akcí.

Volejbalová Dřevěnice, to je pojem mezi volejbalisty všech věkových a výkonnostních kategorií. Proč myslíš, že k nám všichni tak rádi jezdí?

Dřevěničtí vždy byli dobří hostitelé, kromě toho, že všem hráčům dokážou nabídnout kvalitní zahrání přizpůsobené jejich věku i herní úrovni, je u nás dobré – i když nijak přepychové – zázemí s možností kempování, pestrého a levného stravování i tradiční večerní zábavy. A kdo zažil třeba půlnoční volejbalová finále za umělého osvětlení na diváky obsypaných kurtech, potvrdí, že takovouhle atmosféry těžko někde jinde zažije .

Dřevěnice v příštím roce oslaví dvě nevšední jubilea, 70. ročník turnaje a dokonce sté výročí vzniku tělovýchovné jednoty. Jak se Dřevěňáci na tyto akce chystají ?

Sedmdesátá Dřevěnice by měla být ještě o něco hezčí, než ty předchozí. Chceme mít v dokonalém pořádku náš rozsáhlý areál, pokusíme se opět o patronát Českého olympijského výboru, požádáme Český volejbalový svaz o pomoc při sjednání přímého televizního přenosu z finále elitní třídy mužů. Každý startující tým si odveze pamětní plaketu. Ke 100 letům TJ nachystáme nějaký tiskový materiál se shrnutím naší historie, uděláme výstavu fotek a všelijakých artefaktů. Plánujeme i slavnostní schůzi s oceněním těch nejzasloužilejších a na ní bude asi to nejhezčí – posedíme, zavzpomínáme …

Za pár dní kurty opět ožijí 69. Volejbalovou Dřevěnicí. Těšíš se ?

Samozřejmě, že se těším. Na pěkný volejbal, na spoustu hráčů, rozhodčích i bafuňářů, se kterými se – někdy i řadu desetiletí – znám. Koukám ale i na stále varující čísla ohledně koronaviru a moc si přeju, aby tahle neplecha na poslední chvíli nijak nezkomplikovala hladký průběh turnaje. Takže jsem „ve střehu“, ale věřím, že i letošní ročník bude pěkný, bohatě navštívený a ekonomicky alespoň neztrátový.

Ptal se Václav Nidrle

………….

Že je Luboš Kraus velice společenský člověk, o tom svědčí i tato série fotek z loňského 68.ročníku. Portrét jeho samotného prostě dohledat nelze, když už nechytí za rameno hezkou ženskou, tak se alespoň chytne nějakého chlapa 🙂