Tak jak je tomu každým rokem, tak i letos na dřevěnických kurtech předváděla své umění řada volejbalových hvězd první velikosti; další ex-volejbalová esa nás přijela navštívit, aby si popovídala s kamarády a podívala se na kvalitní utkání. Volejbalové hvězdy kolem sebe nevytváří humbuk tak jak je tomu u spousty jiných osobností, a tak jste třeba kolem mnohých prošli bez povšimnutí. Zejména ti mladší či méně zasvěcení amatéři mnohdy ani neví, jací borci u nás hrají a jaké osobnosti nám projevují svoji věrnost už třeba po celá desetiletí.

Tak se na to pojďme podívat. Zaměříme se jen na ty největší hvězdy, tímto se omlouváme mnoha dalším kvalitním extraligovým hráčům. Začněme vítězným týmem Humrů, který hvězdami jen zářil:

Humry k nám opět přivedl Jarda Škach, kterého jsme tentokrát zvolili i nejlepším hráčem 64.Volejbalové Dřevěnice. Jaroslav Škach (*1975) – několikanásobný reprezentant ČR – začal svoji volejbalovou kariéru v USK Praha, pokračoval v Aeru Odolena Voda, a na opravdovou volejbalovou hvězdu dozrál v Německu. Působil celkem ve čtyřech německých týmech a s týmem SCC Berlín to čtyřikrát dotáhl až do finále první německé ligy, kterou dvakrát (v roce 2003 a 2012) i vyhrál. Jarda Škach je doteď aktivním volejbalistou ve francouzském Beauvais a jeho nadšení pro dřevěnický turnaj si již po dlouhá léta nesmírně vážíme.

Martin Lébl (*1980) – zvolen nejlepším českým volejbalistou v letech hned čtyřikrát za sebou v letech 2001-2004, byl kapitánem šestkového národního týmu ČR či účastníkem Olympijských her v plážovém volejbale v Sydney. Pyšnit se může i „titulem“ hráč desetiletí.  Za zmínku stojí  také dvě prestižní ocenění – za nejlepšího útočníka evropského šampionátu v roce 2001, i o dva roky později v rámci Světové ligy. Martin se stal v loňském roce vedoucím úseku českého beachvolejbalu.

Reprezentační blokař Jiří Král (*1981) patří stále k základním stavebním kamenům francouzského prvoligového volejbalového celku AS Cannes. Jirka Král má za sebou angažmá v italské, řecké i turecké lize; v té italské to v roce 2006 v dresu italského Trevisa dotáhl i na nejcennější evropskou klubovou trofej – vítězství v lize mistrů.

Univerzál Jaromír Koláčný (*1981) – rovněž hrající za Humry, odchovanec Děčína, hrál rovněž po dlouhé roky nejvyšší francouzskou soutěž PRO A a ve službách Rennes vyhrál v roce 2012 i francouzský pohár.

Jakub Veselý (*1986) – český reprezentant od roku 2008 – byl dalším nesmírně silným stavebním kamenem v sestavě Humrů.  Při výběru do reprezentace prošel kluby Dukla Liberec, později Argo de Sete (Francie), Bre Banca Lannutti Cuneo (Itálie), Pallavolo Modena (Itálie), AZS Częstochowa (Polsko) či Saint-Nazaire Volleyball (Francie). V roce 2015 přešel ze Saint-Nazaire do Benátek a nedávno posílil tým Dukly Liberec.

Jan Štokr (*1981) to u nás v Dřevěnici má také moc rád. Už po několikáté k nám přivedl tým hrající pod názvem Lhota pod Libčany. Honza Štokr, trojnásobný volejbalista roku a vítěz této soutěže i v letošním roce je jedním z nejlepších diagonálních hráčů světa. Český univerzál strávil většinu svých volejbalová angažmá v Itálii. V prestižní Sérii A1 hrál devět let a udělal si tam věhlasné jméno. Na Apeninský poloostrov  zamířil Štokr v 21 letech z Odoleny Vody. Vrcholový volejbal si postupně zahrál v Modeně, Cagliari, Perugii a poslední tři roky zářil v Trentinu. S tím vyhrál italskou ligu i pohár, v roce 2011 Ligu mistrů a v závěru i klubové mistrovství světa. A právě díky angažmá v Trentinu patří k nejuznávanějším volejbalistům na světě. Po letech strávených v Itálii se na  dva roky upsal bohatému ruskému Dynamu Krasnodar, kde také stanul na prvním místě ruské Superligy pro nejvíce bodující hráče. Jeho poslední přestup do Dukly Liberec je přestupovým hitem této sezóny, který řadí Liberec opět na kandidáta vítězství české extraligy.

Lubomír Staněk  (*1975) je u nás v Dřevěnici již pojmem. Už třetí rok zde pořádá velice populární volejbalový kemp pro mládež a se svým týmem profesionálů nám tím dělá ohromnou reklamu. I přes svůj vysoký volejbalový věk je Luboš Staněk stále hvězdou Dukly Liberec, v roce 2016 se stal mistrem české extraligy a donedávna byl i oporou české reprezentace. V roce 2005 byl i vícemistrem francouzské ligy v dresu Arago de Sete.

Nejmladší ze slavného volejbalového klanu Martin Kop (*1997) si u nás zahrál s týmem Severák, který letos opět sestavil Miroslav Mooz. Martin Kop již stačil získat kadetské i juniorské extraligové zlato. Jeho ročník 1997 skončil sedmý na Mistrovství Evropy roku 2015 a jen těsně mu unikla kvalifikace na Mistrovství světa. Martin zde měl i svého otce Martina, ex-reprezentačního smečaře z konce devadesátých let, v současné době trénujícího Příbram. Pro zajímavost dědeček Petr Kop si sáhl v Tokiu 1964 na olympijské stříbro a v Mexico City 1968 na bronz. Ve vitríně má i zlato z domácího světového šampionátu 1966.

Tomáš Hýský (*1983) byl další oporou týmu Severák. „Hyzy“ začínal s volejbalem v Kladně a oklikou přes několik extraligových týmů se do rodného města vrátil. V uplynulé sezóně byl jedním z hlavních strůjců titulu vícemistra pro Kladno pro rok 2016/17. Tomáš Hýský má za sebou reprezentační starty jak ve Světové lize, tak i třeba na Mistrovství Evropy, a je stále v širším reprezentačním výběru.

Filip Křesťan (*1987) si na 64.Volejbalové Dřevěnici zahrál v dresu finalistů, vesměs hráčů ČZU, hrajících pod jménem Rumídci. Tento univerzál byl tahounem Kladna v cestě do letošního finále proti Českým Budějovicím a v uplynulé sezóně nejlepším bodujícím hráčem české extraligy. Filip letos přestupuje právě k finálovému soupeři a v přístí sezóně ho uvidíme hrát za Budějovice. Filip Křesťan u nás v Dřevěnici v loňském roce získal trofej nejlepšího hráče a i letos patřil k těm nejlepším.

Peter Michalovič (*1990) – současný slovenský reprezentant –  ozdobil náš druhý volejbalový víkend, kam přijel se svým kmenovým týmem Strojár Malacky. Se slovenskou reprezentací to dotáhl až na páté místo na ME v roce 2011. Peter absolvoval část své hráčské kariéry v Itálii, ale nám je znám především z české extraligy, kde hrál za Ostravu v letech 2009-2013, a stal se i mistrem extraligy v roce 2013. Peter Michalovič podepsal nedávno smlouvu s ruskou Jaroslavlí, kam se vydá na své další volejbalové působení.

Anna Šotkovská (*1990), mistryně ČR v plážovém volejbale do 22 let, zde hrála za vítězný tým v kategorii juniorek pod názvem Skromné finalistky.

—-

No – a navštívit nás letos přišly opravdové legendy českého volejbalu. Jmenujme jen ty opravdové NEJ:

Josef Smolka (*1939) – jeden z nejlepších volejbalistů 60.let: reprezentant Československa, člen bronzového týmu na LOH 1968 v Mexiku. Byl také mistrem světa z roku 1966 a vicemistrem Evropy (1967).

Marek Pakosta (*1969) – současný předseda Českého Volejbalového Svazu, mistr Evropy v plážovém volejbalu (spolu s Michalem Palínkem) z roku 1996 a olympionik z Atlanty v témže roce.

Jiří Popelka (*1978) (- současný 1.místopředseda Českého Volejbalového Svazu a zakladatel nejpopulárnějšího českého volejbalového webu Volleycountry. Jirka Popelka působil v době své největší slávy v Jihostroji České Budějovice a poté se vydal na zahraniční angažmá. Postupně hrál v Belgii, Franci, Polsku, Rusku, Turecku, Kataru, v Argentině a ve Spojených arabských emirátech. Je mistrem Česka, Belgie a vítězem francouzského a belgického poháru. V reprezentaci byl oporou národního týmu na třech světových šampionátech (MS v Argentině 2002, MS v Japonsku 2006 a MS v Itálii 2010) a čtyřech mistrovství Evropy (ME Rakousko 1999, Německo 2003, Turecko 2007 a poslední ME v Karlových Varech 2011).

Marek Pakosta spolu s Jirkou Popelkou tvoří silnou dvojku v čele ČVS

 

Vlastimil Lenert (*1950) byl dlouholetou opora mistrovské Dukly Liberec, reprezentantem Československa a je člen Síně slávy Českého volejbalu. V Dukle byl od roku 1969 až 2000, jako hráč i trenér, byl pětinásobný mistr republiky. Reprezentoval Československo dvakrát na Olympijských hrách: na OH 1976 (5. místo) a na OH 1980 (8. místo), také vícekrát na Mistrovství Evropy a světa.

Milan Labašta (*1959)  – současný generální sekretář ČVS a jeden z nejuznávanějších světových rozhodčích, který řídil finále Mistrovství světa mužů a finále světové ligy mužů i žen.

 

Tomáš Bláha, TJ Sokol Dřevěnice

(za cenné připomínky srdečně děkuji Heleně Kuželkové a Václavovi Nidrlemu)