Vzpomíná Vašek Nidrle…

 

S kamarádem Otou jsem se na kurtech prvně střetl v roce 1967, kdy jsem začal hrát za muže Sokola Radim a on hájil barvy Brda u Nové Paky. Nebyl k přehlédnutí – exceloval zejména svými vysokánskými rotovanými servisy, což byla proti sluníčku či ve větru úžasná zbraň.

Pak jsme spolu hrávali i za Sokol Dřevěnice, zasedali v okresním vo-  lejbalovém svazu (dobrých 30 let), od roku 2001 jsme spolupracovali v krajském volejbalovém svazu, kde měl Ota na starosti předelegace rozhodčích.

A jsme u té části jeho volejbalové kariéry, kde byl jednoznačně nejznámější – na empiru. Pískal všechno : byl ligovým rozhodčím, pískal plážový volejbal, debly, mixy, mistráky i pouťáky, turnaje, školní volejbal i všechny odstíny barevného minivolejbalu. Byl ochoten přijet kdykoliv a kamkoliv, všední den či o víkendu, na hodině nezáleželo, pro svůj milovaný volejbal obětoval téměř všechny dovolené.

Volejbalový národ ho měl rád, Ota pískal dobře, poctivě, droboulinké konflikty řešil s úsměvem. Žlutá a červená karta nebyl vynález pro něho, on to všechno řešil bez nich.

Když ale karty, tak jednoznačně mariášové, to připomenout musím : Večerní a noční „přebory“ při Volejbalové Dřevěnici jsou legendární.

Když vzpomínám na Otu Fendrycha, napadají mne jen veselé a pohodové historky. On mne ve svém téměř pětasedmdesátiletém životě zklamal jen jednou a to v neděli 14. května, kdy odešel z naší party a nestihl se rozloučit …

Vašek Nidrle